rudá stezka tušení

bildungspoéma z minulosti a budoucnosti

 

=

vytáhni z kapsy poslední zvonění a rozfoukej ho po střechách domů svých nepřátel

napni se mezi věci které nepřetáhneš na svoji stranu slovem nemůžeš minout

učeš si zuby a hlavně si je přestaň pořád kousat už jsi dost velká na to aby ses nesmála nemožným věcem

vezmi do rukou lopatu a odhazuj nánosy řeči dej se v tichosti do práce

otevři dveře a vykroč jediným možným směrem najde se pro tebe místo

prošetři zbytky nedělní sešlosti vzpomínek nečekej až tě opustí hlad

křič když nemůžeš získat nic co bys ještě mohla ztratit

nevěř polštářům které se tváří vlídně ani takovým knihám

přísahej na lež a už nikdy se nevzdávej slova se kterým můžeš usnout a vstát

nenech si kázat jahody s cukrem chlamstej až potečou přes horizont

až uvidíš posledního člověka zeptej se ho jaké to je o sobě ještě něco vědět

uchovej vztek jako přítele krm ho očima ušima jazykem prsty

čeho se bojíš to a ukradni a pověs si na krk

naverbuj zástupy zmatených frikativ zapřáhni opratě nech je ať táhnou

udělej tlustou krajinu za mladým stromkem pokud rozumíš tak jsi umřela

zavraždi jazyk své matky dle uvážení ho zarámuj spal nebo rozžvýkej

do svého pískoviště čůrej a naházej hřeby bábovky schovej na půdě

světlo na které čekáš dorazí s maskou čerta tmu nese v pytli

budeš to vědět až ti vědomí vykročí z čela budeš to vědět

 

 

=

nepřestojíš čáru kolmou na hněv

 

plazila jsem se borůvčím abych vyhrála pohár obludnosti

a v každém okamžiku si viděla až na kraj života

slunce ke mně mluvilo odulým slovem a nenechalo si skočit do řeči

mluvit je třeba mluvit říkal vedli jsme válku jazyka v běhu

na ulici na silnici ve světnici auta jsou vycpaná ovadlým masem

to maso vidí na konci práce světlo je noc

 

 

=

ládovali jsme smažený sýr až nám z uší

tekla přikázání rodičů našich rodičů

a sebemenší náznak poetičnosti

vyvolával nevolnost a nenávist ke všemu

co není schopné jen tak umírat 

kdo nesní oblohu bude potrestán koupelí ve fritovacím kotli 

v takových se smaží hříšnici kteří se bojí hrubě propadnout 

jdi jdi a dívej se do světla

jsi můra jsi můra jsi můra

 

 

=

tolik narážek vykrojených z těsta

a na druhém břehu postele zlehka dýchá zvíře

přijeli opili se a odešli historie rodinných sešlostí

na břehu zahrady spadlé listí

františek píchá josefinu a nikdo to neví

jsou na to sami

 

 

=

na mouchu to byl skvělý výkon křičeli v cíli a tleskali

stezka na kraji moře zarostla mechem

už před lety bučel fotbalový tým použijte nůžky

v zákoutí bezlepkového přístřeší jsme našli tuny shnilého masa

nevěděli co k tomu jíst chleba housku přikousnout přítele

ležel v té hroudě a ze zubů šťáral svůj stud

zpod nehtů mu rašily poštovní známky a nic mu nebylo příliš

poštu tu zrušili a zarostl nám i signál jsme sami

lidé tu sedí na střechách a je jim zima uhlí užili ke psaní

vzniklo mnoho krásných textů a obrazů skanduje se i v divadle

ze stromů visí světlo rozvěšené neveřícími fanoušky na slunce hodili ručník

střední třído vzdej se tvoje pokožka má nezdravou barvu

příští zastávka otevřete cestující s poklopcem sežerou maličcí tygři

na kraji rozpětí tma říká ven

 

 

=

obhajuješ sportovní metaforu s hůlkami v ruce a divíš se že se ti směje tvoje vlastní matka

 

spořádali jsme hrůzu z pojmu tupými lžícemi

a nechali viset zbytky slov přes okraje stolu

po bradě nám tekla diakritika a interpunkční znaménka 

za nehty nám zůstala bříška četných bilabiál 

život není závod zvolal bůh a mávl startovací vlajkou 

nuly zahvízdaly a zdvihl se prach našeho neúspěchu 

vyhlásili jsme stávku ducha 

a na nos si pověsili vlastní noční můry

až vás ve snech budou strašit křupaví brouci

vzpomeňte si že jsou to taky jenom lidé

než přijde další den budeme jiní 

to je slib

a sliby se mají k nám jen jako my k nim

 

 

=

překročili jsme hory a ucítili moře

sundali jsme si boty a vysmrádlo naše češství

putovali jsme okcidentálně

až jsme dorazili do kraje bílých zdí

všechno zoranžovělo lidé žili formou sonetu

dávili jsme se sangrií a vzpomínali na knedlozelo

na pláži nás oslovil prorok

strašlivé oči hovězí úsměv

plakal byl ve vlastní zemi

vrazili jsme mu do ruky hůl a poslali ho pryč

 

lidstvo je hnojivo země

které se vymklo kontrole

vybujelo jako teratom

mezi nepodobnými poďobané

mezi rovnými nevyrovnané

každý les je cítit naší nohou

každé moře je cítit naším zadkem

 

 

=

viděla jsem svět

obrovského a nekonečného parkoviště

z něhož se dalo uniknout jen

na jiné parkoviště přes

dálnici postavenou

na dálnici postavenou

na dálnici

na tom parkovišti 

nebyla auta jen

parkovištní lidé

jezdili na rozpálených skluzavkách

kůže skřípala tak strašně skřípala

a zanechávala za sebou temné skvrny

a ti lidé si strašně rádi hráli s bublifuky

takovou radost jsem jakživ neviděla

 

 

=

na skákacím hradu z gumových medvídků nás vyrušil křik

krteček s velkýma skleněnýma očima pískal přijely tanky

byl velký skoro jako krtek krťas krťák krt

mával zoufale tlapičkama a plakal hlasem milerovy dcery

zem hučela a náš hrad se třásl

všichni na povel zkontrolovali pilulku v kapse

a začali zase skákat ostošest

kdosi řekl že krteček je předvoj

kdosi řekl že za to může dvojitý agent

mezi medvědem a orlem

ta svině zajíček

 

 

=

noc byla semaforově oranžová

a my se kutáleli městem

jako plechovky vráželi do hospod

a křičeli nalej nás nebo si vezmem život

a tehdy jsme se potkali

nejdřív jsme se pozorovali ze zákopů

přes dno sklenice potom vyslali drony

a nakonec odpálili cigarety

pak jsme si rozdělili jména oblíbených postav

a šlo se po památkách

a pak zase oranžová tolik oranžové

jako bezpečnostní vesta kterou ti někdo

utírá rty každý delfín se svou rybou

fugu na čumáku praha berlín blava

jsou od sebe daleko jako displej a palec

bylo to to ráno kdy kulturní fronta

vyskočila na barikády barů

někdo se začal bát o svou hypotéku

a někdo o práci kterou nenávidí

a nikdo netušil že nové zprávy

brzy přestanou být nové

a že brzo přijde zase nějaké

jiné zajímavější rozptýlení

 

 

Jana Koukal se narodila v roce 1998, žíje v Praze.  Jméno bylo převedeno do ženského rodu dodatečně po konzultaci s autorkou.

..

Kompletní přehled finalistů 50. ročníku Literární soutěže Františka Halase je k dispozici zde.

Vyhlášení výsledků je plánováno na 22. října 2022 v Kunštátu.