uvidíme (se)

vzdávám

už nečekám až ani že

naleznu co bych podle

hloupý honza vyrazil s ranečkem

každý svého

slasti blaženosti úspěchu naplnění

vzdávám

toužila jsem být strojvedoucím

na stanici touha

namísto výpravčí

stala jsem se popravčím

nakonec jsem strůjcem svého

přijetí pokory smíření

zase znám se o nicněco líp

o vlásečnici tuším víc

po čemže prahne

lačnivé srdce

o mřížku svobodnější

o smítko prachu

dýchám si volněji

a nemám co mám

no tak asi

uvidíme

až sněhy roztají

když tuš svět rozpíjí

z dechu ukrájí

koláč lačnivý

zvídám tě ve snech

až sněhy roztají

voda zaplaví

poušť opuštěnou

potkám tě za dne

až bubny dohrají

vojsko zastaví

duši zakryjí

bude i po snech

srdce divoké bij a zpívej

žeň se životem jako řeka z hor

bez ostych uháněj

v dolině vydýchni

jen se neboj

jen se neboj

jen se neboj

na plovárně

potřebovala bych si

zaplavat

trochu se utopit

zase si

vyplavat

čistá jako novorozeně

od mázku

neopren

máme chemopren

prohlásíš znenadání až se té tuby

málem zaleknu

jakože kdybys chtěla něco slepit

lepí dřevo tvrzené plasty

gumu kov textil překližku kůži

a jiné materiály

co duši zamumlám

přilepí i odštěpek duše

třeba jo když

kůži zvládá

co říkáš

podej mi to odpovím

překvapeně mi přineseš

tubu s lepidlem

co s tím budeš dělat

napíšu báseň

o chemoprenu

ano běž už rozsviť velké světlo

jakože kdybys chtěla

pomoc

ano

já jsem

ano

tak s chemopren se rýmuje neopren

nedobrý

nad hrobem máma

prababička

ona byla těhotná

se sedlákem z brna

nechtěl ju

vrátila se vzala si dědu

aby lidi nepomlouvali

vychovali spolu teho milana

on byl potom letec

moje narážka

tak jsem vzhlédla

taký vysoký

tata on ho nesnášel vyštval ho

když sem někdy přijel

tata se s ním furt hádal

žárlil na něho

vidišto o dědovi se říkalo

že nemůže mít děcka

jak to dopadlo

on ti byl taký lenivý děda

dělat se mu nechtělo

neměl to v hlavě v rychtyku

baže neměl

a stejně

po milanovi

se jim narodila zdenička

ve třinácti odjela na léto k tetě

plavat ona uměla

dostala v rybníku infarkt

v plicích žádnou vodu nenašli

srdíčko prý že

měla špatné

babička ona

se s tím nikdy nesmířila

když se jim narodil tata

dali mu jméno

zdenek

ale tata

on byl

nedobrý

a sestra neví nic

a stýská si že před hřbitovem

roste nižší jarní kvítí než na něm

natrháš si ho

ale tam

povídá máma

nad hrobem

a opráší kolena

a po

všech těch

letech

vstane

a já vážně nevím

proč to mám všechno vyjádřit

 v jednom řádku

[: máma trpěla

máma trpěla

máma trpěla

máma trpěla

máma trpěla

máma trpěla

máma trpěla

máma trpěla

máma trpěla

máma trpěla

máma trpěla

máma trpěla

a babička trpěla

i ta trpěla

a prababička trpěla

byla to silná ženská

jako máma

všechny byly

jenže máma trpěla

máma trpěla

máma trpěla :]

Romana Švachová (*1992), Brno.

...

Kompletní přehled finalistů 49. ročníku Literární soutěže Františka Halase zde.

Vyhlášení výsledků je plánováno na 23. října 2021 v Kunštátu.