Finalisté LSFH 2026: Tobiáš Janetzký

01.10.2026 20:08

 

Jaké to je?

 

aplaus plachých kosů

krajině otevřené ruptury

purpurové hořce

 

v jedinečném okamžiku

škrtím minulost

co nemá budoucnost

civí femur

couvá ledovec

 

takže takové to je?

–

známé scenérie mezi kumuly

polaroidky laply rozehrané člověče

 

běží, míjejí

–

–

–

bolí ho to?

už ne řekls

    „nešlapej do toho!

    utíkej si na písek!”

 

ve větru před stodolou spí

tělo bez kůže

bez dechu

hlavu vyfoukla fena

střevy jsi mrsknul do kbelíku

bez toho všeho vypadá jinak

říkám si

že vlastně trochu jako člověk

 

když se krátce nedíváš

beru do dlaní srdce

 

představuji si

    jak mi v nich ještě

 

ale už nedělá nic

zatluču slzy a

ukládám je do písku

 

tak už vím jaké to je?

–

–

–

rány severáku

svrbí kleče

strany herbáře stínají

mých pár minut deště

 

ještě tluče

s pidibohem v dlaních

konečně cítím

 

 

 

Nenásilné nepravdy

 

vpletena do mě

pozoruješ andromedu

říkáš že to nepřečteš

podal jsem ti brýle

    odmítlas

        prý že vidíš dobře

 

řeklas mi že

odcházení voní jarem

tehdy jsem ti věřil

    i když ani jeden z nás

        ještě nikdy neumíral

 

někdy bych se

    chtěl plést já

 

 

 

Hřbety

 

krvi krev jak pátá koncem října

ohýbáš záda

nad zdí mezi náma

 

k hrbačce k náruči

co to náhle neutáhne

ohýbám hřbet ale

měl bych spíš

ohnout čas a

    spráskat ho páskem

 

exit s nádechem dezinfekce

vedle automat na kafe

to abys věděla

    kudy dál

 

 

 

Ale jenom možná

 

bojím se tě

 

tvoje prsty jsou butter chicken

tvoje rty airways blackcurrant

tvé oči naděje a tvá chodidla

jsou čistá

 

    bojím se tě

 

jsi ve mně zvířátko

nechci tě dereifikovat

krmit

ani ti aportovat ale

 

    bojím se tě pustit

 

bojím se v tobě ztrácet

a bojím se v tobě hledat

 

co když najdu sebe

…v rouše Adamově?

 

možná všechno co chceš

je stát pevně

v cizím bahně

a nebrodit se v tom svém

 

možná

to je všechno

co všichni chceme

 

 

 

Cizí jazyky

 

odkaz otců dávno zašlých

nášivka na čele

    s kterou mi chirurg nehelfne

 

neslavil jsem císařák

co mě nechal žít

a oni

jen dostali důvod

    proč se zase zlít

 

pak jednou hlas zrohovatěl

mám si dýchat po svých

klíče od garsonky

křáplé světlo u schránek

    kolektivní listovní tajemství

 

tluču se slovníkem

tlumočím řeč jiných

nerozumím

sobě ani jim

jejich jazyk jsem zapomněl

    a svůj nikdy nepoznal

 

 

 

Všichni jsme oškliví ve svých nočních můrách

 

zamlklá lastura

    lape po destilátech

 

ve vlastní šťávě

    dušeně vytěkává

        do okolních lednů

 

ač promazává

odevzdá měněné kyčle

    něčímu zvířectví

 

stejně byly k ničemu

 

nechutenství navzdory

přežvýká vlastní žaludek a

    vyflusne kradené hodiny

 

 

- - -

 

Tobiáš Janetzký se narodil v roce 2005, působí v Hlavnci.

 

Kompletní přehled finalistů 54. ročníku Literární soutěže Františka Halase je k dispozici zde.

Vyhlášení výsledků je plánováno na 24. října 2026 v Kunštátu.