.jpg?ph=a23fe38dc5)
Novinky
Finalisté LSFH 2020: Jakub Racek
28.09.2020 19:56
* * *
Svraštěliny se na sebe obrací
ve škvírách pode dveřmi.
Na česnech úlů jsou výhledy na jižní stranu
vměstnány mezi polední klid a večeři.
Na odjezdech k přepadu padají olše do cesty.
Přichází portál s keramickou klenbou.
Do blázince se škvírami nad vstupním prahem.
Vítězství všeho, co kdo chtěl,
rozřezáno vodním paprskem,
se k smrti strachuje.
Zrcadlí se na oblečení lidských těl
vzhlíživým pohledem jako na monstranci.
Až se dosáhne tajemna sakristie.
CELEBROVÁNÍ
Nezavřené okno syrově mlátilo.
V průvanu,
v praporu nových chroustů
narážejících do čela.
Předčasně dospělí bez hrdel,
hrdlořezové bez krveprolití
zaliti octem generace.
Na kompostárnách předvečerní klid
zakrytý okupanty plíživé krajiny.
Napnuté konce nervových soustav,
jako by se prověsily na hotelové pokoje mezi pelesti
a z ptačí perspektivy
pohled na úhel vybočení plastového okna,
na chvilky rozmočených hodin přítomných v objemu
a jejich oslavence.
VYSYCHÁNÍ TRÁVY
Na paletě rozprostřeno tělo Vatrovníka.
Připoutané do třísek.
Linie zpřelámaných příčlí žebříku
se zarývá do země.
Povodeň se proplétá mezi stromy
a opadává.
Už zase usychá tráva na stráních.
Kruhy kouře.
* * *
Hlasitější než dusot západních stád,
zaklapnutí klavíru.
Těžkým tónem, příklepovou ranou,
lámavým cinknutím
do sevření mělké zátoky.
Když ji objímají paže
a slapové jevy opouští síla.
CESTA KRAJNICÍ
Během zkracování trajektorie
pronásledoval slimáčí stopu do záhuby.
Políbení na ruku s křížem popelce
se nadechuje na popěvek u krematoria,
kde vytvářel trávník.
S kořalkou a v oplocence prorůstá jeho křehkost
jako kořeny stromový bal.
Prorůstá do středu Země.
Těžit nikl.
KOUŘ
Shluky kouře se válejí v zahradě,
malátně, až přijde jejich tíže.
Zasyčí do stoptimu,
do jarního přírůstku jehličnanu.
Zbožná místa pod nadočnicovými oblouky,
vydřená povaleči,
zjizvená každým dnem,
vytlačují valící se kouř do secesních sklenic.
SV. AMBROŽ
Při oteplení ve výparu
sedá si pach jiskry z tmavých úlomků.
Zapraská sebou do středu okna.
Sv. Ambrož z kalendáře
se začal topit během přeplavání Dunaje.
Na zalomený pohled v červenci
v měkkých obrysech připozdívání se
k něčemu lepšímu.
A teď mu praskliny v okně
narušily večerní růženec.
V PRŮVODU
Prolomení linií za hranou republiky.
Sklepaný tabák v hospodských popelnících
chytá plíseň do sítě na motýli,
do podběráku na jesetera.
Sousoší od antiky po avantgardu
cestou otiskly vizionářství.
Protrhaný dav zúžený v průvodu
– navikulář, turiferář, vyšinutá kříž, uspořádané svíce,
ministranti a celebrant se štolou kolem krku –
rozstřikuje glyfosáty na zarostlou stezku.
Za rozbřesku, za propustnou mlhou
našlapuje průvod k zhmotnělému objemu hrany.
* * *
Seseknutí rozvalin,
solifukce, hákování lesa v řídkém kořeništi.
Průplach až do městského okruhu
– jižní spojky.
Zrezavělý drát v zákulu šedi
nad složitou hierarchii katolické církve.
Generální vikář v prvním kánonu,
uhlazené stropy presbytáře barokních umělců.
Odloupané kameniště pod širou oblohou,
pokojové nátěry sakrálních staveb.
Škvírou přes okap
do pruhu vzduchu.
FÁZE POZOROVÁNÍ: IVANOFRANKIVSKÁ OBLAST
Další fáze symetrie tekoucí pukliny.
Pozorovatelná na parabolické orbitě
přechází.
Polknuté světlo se přehřívá,
v útrobách poletuje.
Ulhané do rozteče klíční kosti.
Podél zorného pole uniká zlomená hrdost,
cizinecká, ve svém zacyklení
hluboce raněna.
Tempem plazícího větru pod okny
se jde rozprostřít do Ivanofrankivské oblasti.
V nataveném obzoru nesahajícím dál,
než jsou obrysy.
Skrytá, nikomu se nevystavuje.
jakub race, narodil se roku 1999. Žijě ve Svinošicích. Studuje v Brně. Publikoval časopisecky.
* * *
Svraštěliny se na sebe obrací
ve škvírách pode dveřmi.
Na česnech úlů jsou výhledy na jižní stranu
vměstnány mezi polední klid a večeři.
Na odjezdech k přepadu padají olše do cesty.
Přichází portál s keramickou klenbou.
Do blázince se škvírami nad vstupním prahem.
Vítězství všeho, co kdo chtěl,
rozřezáno vodním paprskem,
se k smrti strachuje.
Zrcadlí se na oblečení lidských těl
vzhlíživým pohledem jako na monstranci.
Až se dosáhne tajemna sakristie.
CELEBROVÁNÍ
Nezavřené okno syrově mlátilo.
V průvanu,
v praporu nových chroustů
narážejících do čela.
Předčasně dospělí bez hrdel,
hrdlořezové bez krveprolití
zaliti octem generace.
Na kompostárnách předvečerní klid
zakrytý okupanty plíživé krajiny.
Napnuté konce nervových soustav,
jako by se prověsily na hotelové pokoje mezi pelesti
a z ptačí perspektivy
pohled na úhel vybočení plastového okna,
na chvilky rozmočených hodin přítomných v objemu
a jejich oslavence.
VYSYCHÁNÍ TRÁVY
Na paletě rozprostřeno tělo Vatrovníka.
Připoutané do třísek.
Linie zpřelámaných příčlí žebříku
se zarývá do země.
Povodeň se proplétá mezi stromy
a opadává.
Už zase usychá tráva na stráních.
Kruhy kouře.
* * *
Hlasitější než dusot západních stád,
zaklapnutí klavíru.
Těžkým tónem, příklepovou ranou,
lámavým cinknutím
do sevření mělké zátoky.
Když ji objímají paže
a slapové jevy opouští síla.
CESTA KRAJNICÍ
Během zkracování trajektorie
pronásledoval slimáčí stopu do záhuby.
Políbení na ruku s křížem popelce
se nadechuje na popěvek u krematoria,
kde vytvářel trávník.
S kořalkou a v oplocence prorůstá jeho křehkost
jako kořeny stromový bal.
Prorůstá do středu Země.
Těžit nikl.
KOUŘ
Shluky kouře se válejí v zahradě,
malátně, až přijde jejich tíže.
Zasyčí do stoptimu,
do jarního přírůstku jehličnanu.
Zbožná místa pod nadočnicovými oblouky,
vydřená povaleči,
zjizvená každým dnem,
vytlačují valící se kouř do secesních sklenic.
SV. AMBROŽ
Při oteplení ve výparu
sedá si pach jiskry z tmavých úlomků.
Zapraská sebou do středu okna.
Sv. Ambrož z kalendáře
se začal topit během přeplavání Dunaje.
Na zalomený pohled v červenci
v měkkých obrysech připozdívání se
k něčemu lepšímu.
A teď mu praskliny v okně
narušily večerní růženec.
V PRŮVODU
Prolomení linií za hranou republiky.
Sklepaný tabák v hospodských popelnících
chytá plíseň do sítě na motýli,
do podběráku na jesetera.
Sousoší od antiky po avantgardu
cestou otiskly vizionářství.
Protrhaný dav zúžený v průvodu
– navikulář, turiferář, vyšinutá kříž, uspořádané svíce,
ministranti a celebrant se štolou kolem krku –
rozstřikuje glyfosáty na zarostlou stezku.
Za rozbřesku, za propustnou mlhou
našlapuje průvod k zhmotnělému objemu hrany.
* * *
Seseknutí rozvalin,
solifukce, hákování lesa v řídkém kořeništi.
Průplach až do městského okruhu
– jižní spojky.
Zrezavělý drát v zákulu šedi
nad složitou hierarchii katolické církve.
Generální vikář v prvním kánonu,
uhlazené stropy presbytáře barokních umělců.
Odloupané kameniště pod širou oblohou,
pokojové nátěry sakrálních staveb.
Škvírou přes okap
do pruhu vzduchu.
FÁZE POZOROVÁNÍ: IVANOFRANKIVSKÁ OBLAST
Další fáze symetrie tekoucí pukliny.
Pozorovatelná na parabolické orbitě
přechází.
Polknuté světlo se přehřívá,
v útrobách poletuje.
Ulhané do rozteče klíční kosti.
Podél zorného pole uniká zlomená hrdost,
cizinecká, ve svém zacyklení
hluboce raněna.
Tempem plazícího větru pod okny
se jde rozprostřít do Ivanofrankivské oblasti.
V nataveném obzoru nesahajícím dál,
než jsou obrysy.
Skrytá, nikomu se nevystavuje.
Jakub Racek se narodil roku 1999. Žije ve Svinošicích. Studuje v Brně. Publikoval časopisecky.
..
Kompletní přehled finalistů 48. ročníku Literární soutěže Františka Halase zde.
Vyhlášení výsledků je plánováno na 17. října 2020 v Kunštátu (přesunuto na 28. listopadu 2020).
Vřelý vztah básníka Františka Halase (1901-1949) k mladším autorům je obecně známým faktem. U nakladatele Václava Petra měl v letech 1936-1942 na starosti redakci knižnice První knížky, v níž uváděl do literatury mladé básníky. Pod jeho patronací tehdy do české literatury vstoupili takoví básničtí velikáni jako např. Jiří Orten, Josef Kainar či Jiří Kolář. Celkem v knižnici První knížky vyšlo deset básnických sbírek.
Intenzivní kontakt s mladou generací Halas udržoval až do samého sklonku svého života.
Tuto část Halasova odkazu se již více než pět desetiletí snaží připomínat i literární soutěž nesoucí básníkovo jméno.
Od svého vzniku soutěž probíhala pod hlavičkou Okresního kulturního střediska v Blansku, v letech 1993 až 2011 pod patronací Muzea Blansko. Mezi lety roku 2012 až 2024 byly zaštiťujícími subjekty Spolek přátel umění města Kunštát a Město Kunštát (v letech 2012-2014 rovněž Společnost přátel mladé poezie). Od roku 2025 je pořadatelem město Kunštát.
Díky soutěži vychází od roku 2013 samostaná knižní edice LSFH, přinášející básnické debuty laureátů soutěže anebo držitelů Zvláštní ceny Klementa Bochořáka. Dosud vyšlo pod editorským vedením Vojtěcha Kučery dvanáct svazků.
Soutěž je vyhlašována květnu, uzavírka zasílání příspěvků (napsaných v českém jazyce) je zpravidla po dvou měsících ode dne vyhlášení, vyhodnocení a dvoudenní setkání finalistů probíhá v říjnu v rámci Halasova Kunštátu. Podrobnosti ke každému ročníku jsou včas zveřejněny.